Trasa Sedlčany - Prčice

Robinova trasa
  • Organizuje: TO TJ Tatran Sedlčany
  • Celková délka: 33 km
  • Start: Gymnázium GaSOŠE Sedlčany (7:00 - 11:15)
  • 1. kontrola: Poušť sv. Marka (8:30 - 12:30)
  • 2. kontrola: Skuhrov (9:30 - 13:30)
  • 3. kontrola: Zadní Boudy (11:00 - 17:30)
  • Cíl: Prčice (11:00 - 20:00)

SEDLČANY - ÚSTUPENICE - VYSOKÝ CHLUMEC - POŘEŠICE - POČEPICE - SKUHROV - VESELÍČKO - HORNÍ KŘEMENICE - ŘEDIČKY - NOVÉ DVORY - ZADNí BOUDY - MALKOVICE - KVASEJOVICE - SEDLEC - PRČICE

  • Vysokochlumecký hrad na dohled
  • Počepická křížová cesta
  • Úchvatná vyhlídka ze Skuhrova
  • Zřícenina hradu Zvěřínec

 

Robinova_trasa_prevyseni.png (790 * 250px)Pochod do Prčice startoval v Sedlčanech poprvé v roce 1995. Od té doby nejkratší sedlčanská trasa měřila v letech 1998-9 pouhých 22 km, nyní budeme mít v cíli v nohách 30 kilometrů. Přesto se řadí mezi nejkratší trasy pro dospělé.

Své jméno získala Robinova trasa po Františku Veselém - Robinovi (1930-2000), dlouholetém skautovi, který se o trasu staral od samého začátku.

Jedná se o nenáročnou trasu, určenou především méně zdatným pochodníkům. Provede nás rozmanitou krajinou Benešovské pahorkatiny, kde je rozhodně na co se dívat a co zažít. Budeme mít dostatek času pokochat se místními zajímavostmi nebo si třeba osvěžit nohy v potoce.

Robinova trasa začíná v Sedlčanech. První písemná zmínka o městě  pochází z roku 1294. Od 14. st. je vlastnili Rožmberkové,pak Lobkowiczové, krátce Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, poté opět Lobkowiczové. Na náměstí T. G. M. stojí morový sloup z roku 1713 a pěkná novogotická radnice. Za návštěvu stojí Městské muzeum a informační středisko. Trasa pochodu vede kolem gotického, původně románského  kostela sv. Martina ze 13. st. V roce 2015 zde byla zrestaurována vzácná gotická freska Průvod Tří králů. Město s asi 7000 obyvateli se v polovině 20. st. proslavilo motokrosovým areálem na Kotlině, sýrem Hermelín, nožířským družstvem KDS. Na nedalekém Cihelném vrchu (470 m) můžeme zahlédnout Lidovou hvězdárnu Josefa Sadila, otevřenou v roce 1962, určenou každému s hlubším zájmem o astronomii.

První kontrola bude na Poušti sv. Marka. V roce 1549 zde byl postaven poutní kostelík, avšak r. 1782 zrušený, později přestavěný na myslivnu. V současnosti objekt chátrá, ale dosud je k vidění z venku zazděná  kazatelna.
 
Další zastávkou může být Vysoký Chlumec se svou zdaleka viditelnou dominantou vysokochlumeckým hradem. Postavil si jej Purkart z Janovic (první zmínky sahají do roku 1383), v roce 1474 hrad získali Lobkowiczové a  vlastnili jej až do poloviny 20. století. Hrad prošel gotickými a následně renesančními úpravami, během třicetileté války byl pak upraven na zámek.

Znalcům piva se však nejspíš vybaví především původně parostrojní pivovar Lobkowicz.

Na své cestě budeme míjet skanzen – Muzeum vesnických staveb středního Povltaví. Uchovává památky venkovské architektury, které dokládají vývoj lidového domu od poloviny 17. do počátku 20. století na území Středočeské pahorkatiny a ve středním Povltaví.

Bez povšimnutí jistě nezůstane ani škola z roku 1881, která v obci odedávna hrála významnou roli a k níž se váže bohatá historie.

Zajdeme do obce Pořešice, o ní první písemná zmínka pochází už z roku 1012, je tedy nejstarší obcí na Robinově trase a své jméno dostala od vladyky Pořeše. Na návsi uvidíme zvonici, která je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Příbram, starý špýchárek a opodál kamenný kříž s nápisem LP 1932.

Než se nadějeme, z dáli nás bude z Počepic vítat gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele z 1. poloviny 14. století, vloni krásně opravený.  Dříve než k němu  dojdeme, můžeme si projít křížovou cestu směřující k vrchu kopce Radešín (546 m) s krásným výhledem na hrad Vysoký Chlumec. Nelze opomenout letošní kulaté výročí  –  800 let od první písemné zmínky o obci, kdy se rytíř Ctibor z Počepic podepsal roku 1219 jako svědek na darovací listině krále Přemysla Otakara I. Milovníkům českého filmu se možná vybaví slavný snímek Evalda Schorma Farářův konec, který se točil v roce 1968 právě v Počepicích. Zajímavostí je, že po odjezdu filmařů byl kostel znovu vysvěcen.

Kousek nad Počepicemi projdeme Skuhrovem, jeho náves zdobí malá kaple. O Skuhrovském vrchu (565 m) kolovaly od nepaměti pověsti. Jedna praví, že původně měl stát hrad Chlumec právě na Skuhrovském vrchu. Co však přes den lidé postavili, to čerti přes noc odnesli na místo, kde stojí hrad dodnes, tedy do Vysokého Chlumce. Další vypráví o zázračné moci studánky na Skuhrovském vrchu, kde se údajně zjevila Matka boží. Voda ze studánky léčí všechny neduhy, zvláště pak oční.

V případě dobré viditelnosti nás před Veselíčkem opět uchvátí nádherná vyhlídka s vévodícím vysokochlumeckým hradem. Odtud si můžeme prohlédnout naši cestu ze Sedlčan.

Zajímavým místem na Robinově trase je také Křemenice. Založil ji zeman, který si zvolil své jméno po křemeni jako symbolu tvrdosti a nepoddajnosti. Narazíme zde na žulovou zvoničku, asi tři metry vysokou. Její zvon místní osadníci za války ukryli, a tím i zachránili.

Dále jdeme proti proudu potoka Slabá, přes Ředičky až do Nových Dvorů – obce, která bývala ve 14. století sídlem rytířů.

V lese za Novými Dvory si můžeme udělat krátkou odbočku na zříceninu hradu Zvěřinec. Z něj se však  dochovaly jen nevýrazné zdi. Hrad z poloviny 14. století z dob husitských válek byl až do první poloviny 15. století v držení rodu pánů ze Zvěřince. Na Zvěřinec rád chodíval básník K. H. Mácha, když trávil prázdniny u svých příbuzných v nedalekých  Mešeticích.

Zadní Boudy – prý dříve přezdívané „Paďousy“  –  jsou mladou obcí teprve z 18. století. Vznikla na místě vykáceného lesa a při stavbě chalup prý bylo použito kamene z hradních zřícenin.

Projdeme obec Malkovice, založenou zemanem Málkem. První písemnou zmínkou o této obci jsou listiny podepsané Přibyslavem, svědkem listin vydaných Přemyslem Otakarem I.

Kvasejovice . Jejich založení se datuje do 9. nebo 10. století se založením statku zemanem Kvasejem. První písemná zmínka je z roku 1045, kdy kníže Břetislav I. daroval Kvasejovice benediktskému klášteru v Břevnově u Prahy.

Od studánky Ježovka už scházíme do cíle souměstí Sedlec-Prčice. Obě městečka spojuje pouze most, ale každé má svoji historii.

V Sedlci budeme ohromeni farním kostelem sv. Jeronýma, původně románským, později přestavěným do slohu gotického.

Přejdeme most Karla Burky postaveném roku 1822. Pojmenovaný je po zámožném pražském měšťanovi, který se přiženil do Prčice. Měl tehdy tak velkolepé plány na zvelebení obcí Prčice i Sedlec, až kvůli velkorysým investicím upadl do dluhů.

Cíl cesty je na Vítkově náměstí v Prčici. Toto město je starší a obyvatelé jsou pyšní ,že zakladatelem je Vítek I. z Prčice. Vítkovci, později Rožmberkové, patří k nejstarším českým šlechtickým rodům. Na Vítkově náměstí stojí kostel sv. Vavřince. V jeho sousedství je základ  první tvrze ve městě. Kašnu uprostřed náměstí zdobí od roku 1993 kamenná plastika „Prčický škrpál“ od kamenosochaře Josefa Skalického z Jesenice. Nedaleko se nachází zámek s parkem.

Robinova_trasa_prevyseni.png (790 * 250px)


TIP

Zhruba ve třetině našeho putování se můžeme posílit v počepické restauraci U Radešínka. Dále budou pravděpodobně k dispozici občerstvení v Ředičkách, Nových Dvorech, Zadních Boudách, Kvasejovicích a samozřejmě pak v cíli v Prčici.
Kdo dorazí na start hladov, může se hned v Sedlčanech posílit v restauraci Cibich Pub.

Naši partneři

Tímto bychom chtěli poděkovat našim partnerům za jejich přízeň.
  • Sedita
  • Beránek
  • Compeed
  • Kovošrot
  • ICE